Stát dostane víc peněz z poplatků za těžbu uhlí. Obce naopak méně, rozhodli poslanci

Praha – Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu horního zákona, podle které stát dostane větší podíl z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí. Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Těžba uhlí, ilustrační fotografie

Stát bude zřejmě dostávat větší podíl z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí. Počítá s tím novela horního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. V účinnost má novela, s jejíž podobou není spokojena Strana zelených, vstoupit od 1. ledna příštího roku.

Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím, které by mohly získat ročně místo 14 milionů až 100 milionů korun.

Předloha ale také mění způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží. Úhrada bude vyšší. Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad.

Poplatek za vytěžené nerosty už nebude stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

„Poplatky za vydobytý nerost se sice zvýší na dvojnásobek, ale cílem by měl být alespoň desetinásobek současného stavu, aby měly vůbec smysl. Navíc, namísto aby většina zisku z poplatků za těžbu uhlí byla příjmem obce dotčené těžbou jako doposud, mění se podíl přerozdělování naprosto absurdně ve prospěch státu," uvedla předsedkyně zelených Jana Drápová.

Pokud už stát dostane stovky milionů ročně, měl by podle ní zřídit speciální sociální fond, který by horníkům pomáhal při možné ztrátě či změně zaměstnání. „A pozměňovací návrh hospodářského výboru zavádějící 5letou fixaci těchto poplatků považuji za naprosto skandální – stát nebude moci operativně měnit výši poplatků v závislosti na ziscích těžařů," dodala Drápová.

Fixace má firmám přinést větší jistotu při plánování. Proti tomuto návrhu ale vystoupili i zástupci KDU-ČSL. Například ministr zemědělství Marian Jurečka upozorňoval, že se o tomto návrhu nejednalo na koaliční radě a že tedy není koaličně dohodnutý. Podle něj by omezil vládu v jejím rozhodování.

Schválila také další návrh výboru, který požadoval, aby stát neplatil z peněz za těžbu důlní záchranáře, ale aby tyto peníze využil přednostně na rekultivace a sanaci škod po starých důlních dílech.

Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Konec pomalých převodů peněz? Ke zrychlení by mohlo dojít už příští rok

22.08.2017 22:10 Aktualizováno I v roce 2017 trvají převody minimálně do druhého pracovního dne. Proč nemohou být převody…

Víc peněz pro zaměstnance? Je to jen populismus, míní zaměstnavatelé

22.08.2017 17:33 Praha - Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vyzvat francouzské a…

ČR přijímá víc vysílaných pracovníků, než sama do EU vysílá

22.08.2017 17:04 Praha - Česko je jedinou novou členskou zemí, která přijímá víc vysílaných pracovníků z EU, než…

Útrata za školní potřeby letos stoupla, hitem jsou konvertibilní notebooky

22.08.2017 16:58 Praha - Začátek nového školního roku je za dveřmi. Rodiče letos utratí za potřeby pro své potomky v…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Byznysu

reklama
reklama