Zákaz islámu a uprchlíků v Česku? Prezident nic z toho udělat nemůže, vlastně nemůže téměř nic

První kolo prezidentských voleb skončilo minulou sobotu. A vášnivé reakce na jeho výsledky na sebe nenechaly čekat dlouho. Zejména z řad příznivců stávající hlavy státu se ihned objevila řada výroků a komentářů o tom, jaký je anebo není jeho vyzyvatel Jiří Drahoš. Spekuluje se, byť mylně, o přijímání migrantů, muslimů a dalších věcech,které mají jednotlivé kandidáty pošpinit. Problém je v tom, že v podobných otázkách prezident nemá absolutně žádnou pravomoc.

Přidejte svůj názor 48 komentářů

Muslim

„Drahoš je vítač!“. Tahle věta rezonuje českým Facebookem. Odpůrci bývalého šéfa Akademie věd tvrdí, že Drahoš je pro přijímání uprchlíků do Česka. Dle kvót, dle přání EU, zkrátka zcela servilně. Důkazy? Často bývá uváděno, že Drahoš podepsal jakousi „výzvu vědců“, která nabádá k přijímání uprchlíků do ČR.

Jedná se o tzv. Výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti. Po jejím přečtení zjistíme, že se o žádný „posvátný text vítačů“ nejedná. Výzva zkrátka vyzývá k tomu, aby se na uprchlické krizi nehonily laciné politické body.

Ale i kdyby Jiří Drahoš nakrásně chtěl do České republiky přestěhovat celý Blízký Východ, mohl by to vůbec udělat? Nemohl. Prezident nemá naprosto žádnou zákonnou pravomoc, na jejímž základě by mohl rozhodnout o tom, zda a kolik uprchlíků ČR přijme.

Jistě, prezident může vahou své osobnosti a funkce apelovat a veřejně vyzývat (například i na půdě Sněmovny), ale to je tak vše. Na všechno ostatní má Česká republika svůj Parlament. Je totiž parlamentní demokracií.

Podobné je to s eurem. Otázka „jste pro přijetí eura“ byla nedílnou součástí prezidentských debat. Jistě, je zcela legitimní a není vůbec na škodu, pokud zná volič názor kandidáta na danou problematiku. Ale tím to také končí.

Prezident republiky může klidně prosazovat, aby se novou měnou v naší republice stal ruský rubl. Pokud k tomu ale nepřesvědčí vládní koalici vzešlou ze sněmovních voleb, bude se navždy jednat jen o nesplněný sen.

Další výtkou na adresu profesora Drahoše bývá, že je „pro islám“. Co znamená být „pro islám“? Respektive jak lze vůbec být proti islámu v situaci, kdy svobodu vyznání garantuje jak Ústava tak listina základních práv a svobod?

To, že totiž někdo v předvolební kampani do Sněmovny zatvrzele sliboval, jak v ČR „zakáže islám“, ještě neznamená, že to lze. Jistě, právem (a i povinností) politických reprezentantů ČR je vymezovat se proti radikálům, zabránit pronikání fanatických imámů na naše území a aktivně bojovat proti terorismu. Ale „zakázat islám“ skutečně nelze.

Co tedy prezident může? Důležité je, že dle Ústavy zastupuje stát navenek. Ale činí tak v souladu s politikou vlády. Jinými slovy by Jiří Drahoš (nebo jakýkoliv jiný prezident) měl být pouze takový „vítač“, případně takový eurofederalista, jako je vláda ČR.

To, že každý dosavadní prezident ČR se čas od času odchýlil od oficiální zahraničně-politické linie vlády, je věc jiná. Rozhodně ale není možné, aby prezident jakkoliv přijímal euro, či uprchlíky i kdyby chtěl sebevíc. Zase natolik samostatnou politiku prezident skutečně dělat nemůže i kdyby zahraniční linii vlády ignoroval sebevíc.

Faktem nicméně je, že důležitými tématy prezidentské kampaně (jak té letošní, tak té z roku 2013) se stávají právě věci, které prezident při výkonu své funkce reálně vůbec neovlivňuje. Je to dáno do velké míry vysokou prestiží prezidentské funkce mezi občany. Prezident je totiž vnímán jako jakýsi „tatíček“, který může zajistit vše, počínaje řešením uprchlické krize a konče stavbou vodovodu v Horní Lhotě

. A zavedení přímé volby tento fenomén ještě prohloubilo. Pak se snadno můžeme dočíst, kterak šéfredaktor jistého českého internetového média vyzývá Miloše Zemana, aby se v kampani před druhým kolem zaměřil (mimo jiné) na migraci, ekonomiku a Dublin 4. Proč? Protože to v kampani zkrátka funguje.

Prezidentští kandidáti se tak občas dostávají na tenký led. Na jednu stranu musí voličům slibovat, že budou ke klíčovým otázkám zaujímat jasné postoje. Na druhou stranu ale vědí, že na spoustu oněch klíčových otázek vůbec nebudou mít vliv. V kampani to bylo dobře vidět na Pavlu Fischerovi. Zkušený diplomat na některé otázky odpovídal zdánlivě neurčitě. Bylo to ale proto, že při svých zkušenostech dobře ví, že ovlivnit některé věci z pozice prezidenta není vůbec snadné.

Podobný je i příběh Jiřího Drahoše. Bývá někdy nazýván „pan Nevím“. Ale často je to způsobeno zkrátka tím, že na některé otázky neexistuje jednoduchý, zázračný recept. A to bez ohledu na to, že někteří kandidáti slibují, řečeno s legendárním Stopařovým průvodcem po galaxii, odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec.

Vstupte do diskuze (48)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Češi a půjčky? Riziko, ale přirozené, ukázal průzkum

23.02.2018 19:46 Praha - Drtivá většina Čechů považuje půjčky a dluhy za riziko, myslí si to 87 procent lidí.…

Díra v rozpočtu EU: Juncker žádá vyšší příspěvky členských zemí

23.02.2018 15:28 Aktualizováno Brusel - Pro vyšší příspěvky členských zemí do rozpočtu EU po roce 2020 se před začátkem summitu 27…

Ťok taxikářům slíbil kulatý stůl s poslanci

23.02.2018 13:06 Praha - Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) chce uspořádat ve Sněmovně kulatý stůl, kde by se zástupci…

Češi si s OH nejčastěji marketingově spojují Škodu a Prazdroj

23.02.2018 12:25 Praha - Jak ukázal průzkum Asociace komunikačních agentur, v souvislosti s olympiádou si Češi…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Byznysu

reklama
reklama