Paneláky jsou fenomén. Řešily bytovou krizi, díky ceně i dnes lákají kupce

Praha - Paneláky, pejorativně "králíkárny", začínaly jako experiment, v socialistickém Československu byly rychlým řešením bytové krize. V roce 1985 tvořila panelová výstavba skoro 99 procent všech nových bytů v bytových domech. Dnes představují alternativu pro lidi hledající vlastní bydlení.

Přidejte svůj názor 4 komentáře

Byty

"Životnost paneláků je delší, než se předpokládalo, a opravami se ještě prodlužuje," sdělil analytik týmu nemovitostí poradenské společnosti Deloitte Petr Hána.

Paneláky mají podle něj mnoho nevýhod, jako špatnou hlukovou izolaci nebo chybějící parkování. Většinou ale stojí na místech s rozvinutou občanskou vybaveností a v blízkosti dopravní infrastruktury. Za výhodu označil Hána i nižší ceny v porovnání s developerskými projekty nebo starší cihlovou zástavbou. Kvůli obecnému cenovému růstu bydlení i nedostatečné nabídce zdražují ale i panelové byty.

Podle Deloitte byla ve třetím čtvrtletí loňského roku průměrná cena panelového bytu v Praze a krajských městech 41.100 korun za metr čtvereční. Proti bytům v developerských projektech byly o 30 procent levnější.

Od 50. let do roku 1991 bylo v Česku postaveno zhruba 80.000 panelových domů s 1,2 milionu bytů. V roce 1989 v nich bydlely více než tři miliony lidí. Bytová výstavba dosáhla vrcholu v polovině 70. let, kdy bylo dokončeno přes 70.000 bytů v bytových domech.

Standardizovaná panelová sídliště výrazně měnila ráz měst. Příkladem jsou pražské Jižní město, brněnské Bohunice, Poruba v Ostravě, Severní Předměstí v Plzni, Moravské Předměstí v Hradci Králové, sídliště Máj v Českých Budějovicích nebo Severní Terasa v Ústí nad Labem.

Nejvyšší panelový dům byl dokončen v roce 1980 v pražském Jižním Městě. Měří 81 metrů a má 23 podlaží. Nejdelší panelový dům je od roku 1975 v pražských Bohnicích v Zelenohorské ulici. Měří 300 metrů.

"Po ukončení centrálně plánované výstavby nastalo na českém rezidenčním trhu vakuum, které pomohl vyřešit až zákon o vlastnictví bytů z roku 1994. V 90. letech ještě nebylo možné koupit byt, a to zejména kvůli nerozvinutému trhu. Jednodušší bylo postavit si vlastní dům a nastal čas takzvaných satelitů za hranicemi velkých měst," doplnil Hána.

"Od jednoho extrému v podobě čistě státní či obecní výstavby jsme se posunuli na druhou stranu, kdy téměř veškerou bytovou výstavbu zajišťují soukromé společnosti," dodal Hána. Jako příklady největších novodobých projektů v Praze zmínil Zelené město, Trojský vrch, Javorovou čtvrť, Prosek park, Metropoli Zličín, Rezidenci Garden Towers nebo bytový areál Jahodnice.

Přestože na sídlištích dnes žijí bezmála tři miliony obyvatel, jde o dosud nezmapovaný komplexní fenomén, řekla ČTK Lucie Skřivánková, která řídila výzkumný projekt studující 73 sídlišť v celé ČR.

Některé otázky kolem sídlišť podle ní zůstanou nezodpovězeny. Kvůli absenci archivních pramenů nelze třeba zhodnotit, jestli byla typizovaná výstavba ekonomicky efektivnější, nebo ne. Výzkum podle ní prokázal, že mezi sídlišti je třeba rozlišovat a že neplatí teze, že všechna jsou stejná. Počátky sídlišť se kladou už do 40. let. Takzvaná protosídliště byla ještě stavěná zděnou technologií, ale využívala prefabrikované prvky a principy funkcionalistického urbanismu.

Socialistický realismus v 50. letech přinesl první panelové domy s historizujícími fasádami. Pionýrská fáze (přelom 50. a 60. let) byla ve znamení experimentů s technologiemi, které vyústily v první celostátně rozšířené konstrukční systémy. V takzvané krásné fázi 60. let vznikly architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s širokým spektrem občanské vybavenosti a obytnými kvalitami veřejného prostoru, uvedla Skřivánková.

Během normalizace v 70. letech byla architektura ve vleku požadavků na kvantitu a finanční úspory. Poslední fáze postmodernistických sídlišť (80. léta) zase vyrostla z kritiky nelidského prostředí obřích obytných souborů předcházející etapy.

Někteří památkáři chtějí chránit urbanistickou strukturu sídlišť tam, kde je podle nich kvalitní. "V případě některých solitérů, jako třeba Wolkerák v Liberci nebo Experimentální dům PL 60 v Plzni, má smysl uvažovat o jejich prohlášení za památky. Nejde o to paneláky glorifikovat, ale bylo by chybou snažit se je vymazat z dějin architektury a tvářit se, že nemohou mít žádné architektonické kvality," uvedla Skřivánková. Prohlášením sídliště Lesná se ministerstvo kultury zabývalo před několika lety, památkou se ale nestalo a úřad doporučil jeho ochranu vydáním regulačního plánu. Stejně se staví k návrhu na prohlášení sídliště v Praze Ďáblicích.

Vstupte do diskuze (4)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Komunismus před komunismem? Ideály sahají dál než k marxismu-leninismu

24.02.2018 09:40 Ideály společného vlastnictví a společnosti bez sociálních rozdílů sahají hlouběji než k hlavním…

Češi a půjčky? Riziko, ale přirozené, ukázal průzkum

23.02.2018 19:46 Praha - Drtivá většina Čechů považuje půjčky a dluhy za riziko, myslí si to 87 procent lidí.…

Díra v rozpočtu EU: Juncker žádá vyšší příspěvky členských zemí

23.02.2018 15:28 Aktualizováno Brusel - Pro vyšší příspěvky členských zemí do rozpočtu EU po roce 2020 se před začátkem summitu 27…

Ťok taxikářům slíbil kulatý stůl s poslanci

23.02.2018 13:06 Praha - Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) chce uspořádat ve Sněmovně kulatý stůl, kde by se zástupci…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Byznysu

reklama
reklama