"Šlo by to udělat za výrazně nižší náklady. Byla by s tím samozřejmě práce, to celé vymyslet, ale šlo by to," říká šestaosmdesátiletý muž, který dříve pracoval ve Výzkumném ústavu dopravním.

Inspirací by pro naše silničáře mohlo být Německo, kde při opravách obdobných dálnic nechávají jejich rozbitý povrch na místě, aby posloužil jako pevný základ pro novou vrstvu. V Česku se totiž starý povrch po jeho výkopu celý odstraní a dálnice se obnaží až na podkladovou vrstvu. Další možností, jak při opravě ušetřit, je nalití nové dvaceticentimetrové vrstvy asfaltobetonu na původní povrch dálnice.

Stát na opravu dálnice vyčlenil 4,5 miliardy korun. Silničáři navíc musí s utrácením pospíchat, protože prostředky na revitalizaci dálnice přesunulo ministerstvo z dotací jiných projektů, které se doposud nepodařilo uskutečnit a musí se proinvestovat ještě letos nebo v příštím roce. Proto se ředitelství silnic a dálnic bude držet původního projektu.

"Stejně opravujeme i další takové úseky," říká zmocněnec pro D1 Jiří Švorc. Způsob oprav se podle jeho slov za poslední léta nezměnil. "ta historie sahá deset let zpátky. Je to vcelku zaběhnutý proces," dodává Švorc.