Ceny takzvané silové energie v letošním roce na pražské energetické burze PXE klesly na nejnižší úrovně od jejího spuštění na samém konci roku 2009. Pro jejich další pokles podle včerejší zprávy analytiků Credit Suisse navíc hovoří zpomalování globální ekonomiky i nerostoucí ceny emisních povolenek CO2, které se promítají do cen elektřiny, ale v současnosti jich je v EU nadbytek.
 
Samotný pokles těchto velkoobchodních cen však pro zlevnění elektřiny pro domácnosti a firmy stačit nemusí. "Cena elektřiny pro konečného spotřebitele se skládá ze dvou částí: 1. z ceny komodity jako takové, ta je určena trhem, a 2. z regulované části. Poměr obou složek v ceně u maloodběratelů je zhruba 50:50, a tudíž se může stát, že vzroste-li cena regulované části více, než o kolik klesne velkoobchodní cena elektřiny, je celkový efekt pro spotřebitele negativní," vysvětlil generální sekretář Power Exchange Central Europe (PXE) David Kučera a dodal, že regulovanou část ceny stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) a jsou zde promítnuty náklady na přenos energie, regulace soustavy, ztráty v sítích, podpora obnovitelných zdrojů a podobně.
 
Elektřina pro domácnosti naposledy zlevnila v roce 2010. Pak ale nastal boom štědře dotovaných solárních elektráren a ceny elektřiny rostly. Letos se cena elektřiny pro domácnosti zvýšila v průměru o více než tři procenta. Tento trendy by se však mohl změnit už příští rok. "Věřím, že ceny pro koncové zákazníky by měly v příštím roce poklesnout," uvedl šéf PXE ve středečním rozhovoru na Patria.cz.
 
Svou víru v zlevnění elektřiny pro spotřebitele v roce 2013 Kučera následně opřel o vývoj cen silové energie i osobu nové šéfky ERÚ Aleny Vitáskové. "Ceny elektřiny v prvním pololetí stále klesaly a domnívám se, že nová regulátorka nebude příliš nakloněna zvyšování regulatorní části ceny," odhadl Kučera.
 
Předsedkyně ERÚ Vitásková totiž už v květnu uvedla, že její úřad zahájil přípravy na zastavení finanční podpory pro nové obnovitelné zdroje od roku 2014, které prodražují cenu elektřiny koncovým odběratelům. Zastavení podpory se ale netýká stávajících obnovitelných zdrojů nebo těch, které budou uvedeny do provozu do konce roku příštího roku.
 
V letošním roce stát na podporu obnovitelných zdrojů v celkové hodnotě 38 miliard korun vydal částku 11,7 miliardy korun. Pro příští tři roky ale ministerstvo financí kvůli rozpočtovým škrtům počítá jen s příspěvkem ve výši 9,7 miliardy korun. Hrozí tak větší zatížení odběratelů. Konečné rozhodnutí o výši státního příspěvku by vláda měl přijmout do konce září, ERÚ pak do konce listopadu zveřejní ceny elektřiny pro rok 2013.
 
Rozhovor s šéfem energetické burzy PXE se nevyhnul ani tématu likvidity energetického trhu v prostředí klesajících cen. "Bohužel padající ceny energie nevyvolávají zvýšený zájem o obchodování. Dostáváme se do patové situace, kdy ´prodejci´ říkají, že na těchto cenových hladinách nedává smysl prodávat a ´kupující´ se nechávají slyšet, že ještě počkají, až to bude levnější," popsal Kučera současnou situaci na trhu.
 
Zatímco objem obchodů je meziročně téměř beze změny, změnila se prý ale aktivita účastníků trhu. "Utlumil se vliv bankovních domů (spíše spekulativní transakce) a naopak posílil objem obchodování společností tradičně podnikajících v energetice," dodal Kučera.