Uhradit třicet korun za vyšetření, sto za den pobytu v nemocnici je pro většinu pacientů samozřejmostí, další tisíce z nich však v olomouckém regionu na systém regulačních poplatků buď stále zapomínají, nebo ho úmyslně ignorují.

„V současné chvíli se celkový dluh v Šumperské nemocnici vyšplhal na více než půl milionu korun. Největší část vytvořili pacienti, kteří odmítají poplatky vědomě uhradit. Mezi dlužníky jsou však také pacienti, kteří u sebe neměli dostatečnou hotovost a dluh poté jednoduše zapomněli zaplatit nebo pacienti, kteří po přeložení do jiného zdravotnického zařízení jaksi opomněli, že byli hospitalizováni také v Šumperské nemocnici,“ uvedla finanční náměstkyně Marie Poláchová.

Celkem dluží pacienti nemocnicím skupiny AGEL v Olomouckém kraji víc než 2,5 milionu korun. V prostějovské nemocnici se vyšplhal dluh na 940 tisíc korun, přerovské nemocnici dluží pacienti na poplatcích zhruba 760 tisíc korun, ve Šternberku pak 370 tisíc korun.

Pacienti mají osm dní od propuštění z nemocnice na to, aby dluh zaplatili. Po uplynutí osmidenní lhůty nemocnice zasílá pacientům první upomínku včetně padesátikorunového penále. To slouží k úhradě nákladů souvisejících s vystavením upomínky.

„Ani systém zasílání upomínek není vždy efektivní. Někteří pacienti totiž upomínky ignorují nebo nemají aktualizovanou kontaktní adresu. I proto jsme začali při vymáhání pohledávek spolupracovat s advokátní kanceláří,“ dodala náměstkyně. Podle ní, že ve chvíli, kdy se již do věci vloží advokátní kancelář, hrozí pacientům, že kromě nesplacených regulačních poplatků zaplatí také soudní poplatky, právní zastoupení a další případné exekuční náklady. „V tu chvíli se tak může například dvousetkorunový nedoplatek vyšplhat na částku převyšující 3300 korun,“ upozornila Poláchová.

Uhradit nedoplatek včas je přitom velmi snadné. Částku lze zaplatit na pokladně nemocnice, bankovním převodem či poštovní poukázkou. Pacienti mohou poplatek standardně hradit také přímo na ambulanci nebo na oddělení po ukončení hospitalizace.

Regulační poplatky nemusí platit pouze pacienti, kteří předloží platné potvrzení o hmotné nouzi. „Mnozí lidé se domnívají, že povinnost zaplatit regulační poplatky odpadá v případě úmrtí. Nesplacené pohledávky se však stávají součástí dědického řízení a přechází na nabyvatele. Mnohdy se jedná o částky v řádech tisíců korun,“ připomněla finanční náměstkyně.

Za nezletilé pacienty a pacienty zbavené svéprávnosti hradí poplatky jejich zákonní zástupci. Regulační poplatky platí také například vězni, vůči kterým se v případě neuhrazení postupuje zcela totožným způsobem.