Ve Francii v prezidentských volbách totiž v neděli ve druhém kole zvítězil socialistický kandidát Francois Hollande a v Řecku o víkendu propadly dvě hlavní politické strany, které podepsaly Evropě a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) závazek dál spořit.

"Především v Řecku je situace kritická. Dvě hlavní politické strany (PASOK a Nová demokracie) pravděpodobně získaly pouze 33 procent hlasů a nebudou mít v parlamentu potřebnou většinu (150 z celkových 300 mandátů). Zbylé politické strany odmítají nové úspory a to může být pro Řeky i Evropu velký problém," podotkl ekonom Bureš.

Řecko by totiž do konce června mělo schválit dodatečné úspory v hodnotě 11 miliard eur. "Pokud se tak nestane, může pomoc z druhého záchranného balíku zamrznout a na stůl se vrátí riziko neřízené finanční nákazy. V nadcházejících týdnech pravděpodobně uvidíme sadu neúspěšných pokusů zformovat novou řeckou vládu - dvě hlavní politické strany nemají většinu, stejně jako opozice, která je navíc značně roztříštěná. Vše tak směřuje přes období vysoké politické nejistoty k novým volbám s nejistým výsledkem. To je pro Berlín, MMF i Evropskou centrální banku - ECB (největší věřitelé Řecka) dost hororová situace," upozornil Bureš.

Ve srovnání s tím není podle Bureše vítězství diplomatického socialisty Francoise Hollanda, prosazujícího větší orientaci na růst a menší na úspory, ničím dramatickým. "Hollandova orientace na konkurenceschopnost a růst je na první pohled správným a ušlechtilým cílem. Francie si teoreticky může dovolit snížit deficit pod tři procenta HDP až v roce 2014 nebo 2015, pokud současně začne snižovat vysoké zdanění práce, zvyšovat věk pro odchod do důchodu, osekávat regulaci na železnici, v silniční přepravě či v energetice a především rozhýbávat trh práce, na kterém kvůli vysoké ochraně stávajících zaměstnanců nevznikají nová pracovní místa," doplnil Bureš s tím, že se Francois Hollande bohužel podle předvolebních výroků chce vydat opačným směrem a zakonzervovat francouzský model v jeho současných problémech.

"Zavedení výrazně vyšších daní pro bohaté (v extrémním případě až 75 procent), snížení věku pro odchod do důchodu, zmrazení cen pohonných hmot nebo slib přijmout dvanáct tisíc nových učitelů a policistů, všechna tato opatření spíše posilují neduhy francouzské ekonomiky, která bude dál ztrácet svojí flexibilitu a konkurenceschopnost," varuje hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.