"Porovnáváme tedy příslib důchodu z 1. pilíře s reálnými úsporami na vlastním individuálním účtu chráněnými obecnými zásadami ochrany majetku,"“ řekl budoucím důchodcům Jiří Rusnok v online rozhovoru na Patria.cz. Prezident Asociace penzijních fondů ČR a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) sám sice vládu prosazenou reformu penzijního systému za optimální nepovažuje, ale věří, že po určitých úpravách může postupně fungovat "docela dobře".

Podstatou v září loňského roku schválené penzijní reformy je to, že si lidé od roku 2013 budou moci část peněz, které nyní odvádějí na státní důchodový účet, z nichž se platí důchody v rámci současného průběžného důchodového sytému, spořit na individuální účty u transformovaných penzijních společností. Uvádění vládou prosazených reforem do praxe však bude záviset na penzijních fondech.

"Počítám s tím, že věci se rozběhnou tak, jak je předjímá příslušná schválená legislativa," řekl k transformaci současných penzijních fondů na penzijní společnosti a vzniku tzv. 2. pilíře Rusnok stojící v čele Penzijního fondu ING.

Z prvního (státního) pilíře do druhého pilíře si budou moci lidé od začátku příštího roku vyvést tři procenta ze sociálního pojištění, které nyní činí zhruba 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou však je, že si další dvě procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění budou muset přidat ze svého.

Kolik celkem si tedy spořit na důchod v rámci druhé pilíře?

"Obecně platí, že spořit na důchod bych měl zhruba polovinu částky, kterou chci pobírat v důchodu z tohoto spoření. To platí ovšem, pokud spořím cca 40 let; budu-li spořit pouze 20 let, pak to musí být stejná částka, kterou chci v důchodu pobírat," doporučil Rusnok.

Člen NERV si přitom nemyslí, že je třeba se bát zestátnění prostředků naspořených na individuálních účtech v rámci druhého pilíře důchodového systému. "Úspory na individuálních důchodových účtech občanů jsou podle mého názoru chráněny obecnými ústavními principy ochrany soukromého vlastnictví," argumentoval Rusnok.

V Maďarsku, kde vláda na konci roku 2010 dala občanům na výběr převedení prostředků na individuálních účtech u fondů zpět ke státu, nebo ztrátu zhruba 70 procent svých odvodů na penzi u soukromých fondů, podle Rusnoka "de jure" rovněž nedošlo k vyvlastnění těchto úspor, ale změnily se tam principy státních důchodů tak, že účastníci 2. pilíře byli de facto nuceni se vzdát účasti v něm.

"Ale obecně bych souhlasil, že důchody by neměly být předmětem krátkodobého politického boje a z něj posléze plynoucích častých změn nastavení pravidel. To je praxe, která povede k totální nejistotě občanů, a nakonec nepřinese nikomu nic dobrého. Je to částečně o poučení z lidové moudrosti ´Kdo jinému jámu kopá,...´," soudí prezident Asociace penzijních fondů ČR.

Online rozhovor s bývalým ministrem financí (v letech 2001-2002) a následně průmyslu a obchodu (2002-2003) se však nevyhnul ani tématu z nejaktuálnějších – dění v Řecku.

"Situace kolem Řecka je pro odpovědné politiky EU či eurozóny bezesporu noční můrou," otevřel téma Jiří Rusnok a uvedl, že problém nevidí ani tak v tom, že se evropští politici snaží Řecko zachránit před otevřeným bankrotem, nýbrž v tom, že samotní občané Řecka dosud nepochopili, co se u nich stalo, a o tuto "záchranu" nestojí.

"Domnívám se, že by asi celkově bylo efektivnější nechat hrdé Řeky řešit jejich problém cestou jejich ´suverénní´ odpovědnosti," vyslovil se ekonom a na jiném místě rozhovoru dodal: "Můj tip je, že Řecko vystoupí (bude vystoupeno) z evropské měnové unie, ale bude se tam i nadále platit eurem (alespoň po přechodnou dobu)."

Změny však podle Rusnoka nemusí v budoucnu potkat pouze jednotlivé politicko-ekonomické celky, nýbrž celý politický systém. "Prožíváme jistou formu krize demokratického kapitalismu a určitě se dnešní systém bude muset změnit a přizpůsobit novým výzvám," zaznělo v rozhovoru na Patria.cz.