Ministři zahraničí zemí Evropské unie se dohodli na uvalení embarga na dovoz ropy z Íránu. Shodli se také na sankcích vůči íránské centrální bance. Cílem opatření je narušit financování neprůhledného íránského jaderného programu a eliminovat důsledky případné íránské blokády strategického Hormuzského průlivu. Tím prochází pětina světové produkce ropy.

Cena ropy typu Brent vyskočila na aktuálních (15:00) 110,97 dolaru, což znamená denní posílení zhruba o jedno procento. Lehká ropa WTI zdražila o 1,05 dolaru na 99,38 dolaru za barel.

Embargo by mělo začít platit bezodkladně. Zákaz platí i pro obchodováním se zlatem, diamanty a dalšími drahými kovy s touto bankou i dalšími íránskými veřejnými institucemi. O embargu se v Unii do poslední chvíle vedla tvrdá debata zejména kvůli váhání Řecka, které patří k největším odběratelům íránské ropy. Řecká vláda se neúspěšně domáhala ročního odkladu uplatnění embarga.

Dodávky z Íránu by unijním zemím měla nahradit ropa zejména z dalších států v oblasti Perského zálivu. Právě proto Írán hrozil uzavřením Hormuzského průlivu. Spojené státy a Spojené království odpověděly, že jsou připraveny k vojenskému zásahu.

Írán vyváží do zemí evropské sedmadvacítky zhruba 20 procent své ropné produkce. Většinu suroviny exportuje do Asie. USA a EU se proto snaží přesvědčit asijské státy, a to zejména Indii, aby dovoz z Íránu omezily. Dalším významným dovozcem je Čína, která ale jednoznačně dává najevo, že se k embargu nemíní připojit. Íráčané v reakci na tyto zprávy začali houfně skupovat zlaté riály, které považují za bezpečně uložené peníze.