Afrika od roku 2000 prodala pět procent své zemědělské půdy. Z celkových 1008 transakcí se jich 466 uskutečnilo na černém kontinentu.

Nejrozsáhlejší území prodala Indonésie, kde soukromníci získali 9,5 milionu hektarů. Celosvětově největšími nákupčími půdy se staly indická vláda, čínská telekomunikační firma ZTE International a indonéská papírenská společnost Indah Kiat Pulp & Paper.

Fenomén tzv. land grabbingu („zabírání půdy“) posílil po potravinové a ekonomické krizi v letech 2007 a 2008. Investoři z vyspělých států výhodně nakupují půdu v zemích třetího světa za účelem využití nebo pouhé spekulace. Místní komunity kvůli nízkým cenám, slabé legislativě a zkorumpovaným vládám přicházejí o možnost pěstovat si své vlastní potraviny a stávají se závislými na zahraničních dovozcích.

Valná většina celosvětově prodané půdy (50,2 milionů hektarů) bude využitá pro zemědělství. Méně než třicet procent tohoto objemu má ale sloužit výhradně pro pěstování potravin. Naopak téměř dvacet procent chtějí investoři použít pro potravinářsky nevyužitelné plodiny. Pěstovat se tam budou suroviny pro výrobu biopaliv nebo krmivo pro dobytek.

Zpráva potvrdila, že většina zahraničních vlastníků se orientuje na export a pro místní nevytváří pracovní místa ani další výhody. Vlády rozvojových zemí zahraniční investory vítají. Často jim však za netransparentních podmínek prodávají půdu, na které již hospodaří místní obyvatelé.

Databáze Land Matrix vůbec poprvé zpřístupňuje informace o globálním obchodu s půdou. Projekt vznikl na základě spolupráce pěti evropských výzkumných center a čtyřiceti nevládních organizací z celého světa. Vychází ze zpráv médií, akademického výzkumu i svědectví z terénu. Pro některé země jsou však data stále neúplná.