Bolševici nebo menševici? Menšina, která byla většinou, je největším paradoxem ruských dějin

HISTORIE – Na celém světě lze najít jen málo zemí, které mají tak komplikované dějiny jako Rusko. K nejsložitějším úsekům jeho historie bezesporu patří zánik carského režimu a převzetí moci bolševiky. Každý zvídavý člověk, který chce tomuto období porozumět, musí být schopen vstřebat záplavu jedinečných termínů z ruského jazyka a ze společenských věd. A aby toho nebylo málo, tyto obraty často znamenají něco jiného, než by si člověk myslel. Podívejme se třeba na bolševiky. Jejich pojmenování vychází z ruského výrazu pro většinu, ale ve skutečnosti měli v Ruské sociálně demokratické dělnické straně menšinu.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Vladimír Iljič Lenin

Bolševici a menševici, jak to tedy vlastně bylo? Abychom našli odpověď na tuto otázkou, musíme se vrátit do roku 1903. Tehdy se v hlavním městě Belgického království uskutečnil II. sjezd Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS), jenž svá zasedání po zásahu policejních složek přemístila do Londýna. Podle internetových stránek chron.eduhmao.ru se ho zúčastnili zástupci 26 ruských sociálně-demokratických institucí.   

Na II. sjezd přijelo 43 delegátů s celkem 51 hlasy, přičemž někteří z nich měli více hlasů než ostatní. Během jednání se většina kandidátů shodla ve všech zásadních otázkách včetně odsouhlasení nového programu strany. Důležitou výjimku představovalo pojetí členství v RSDDS.  

Ze zápisů II. sjezdu publikovaných v roce 1959 vyplývá, že koncepce Vladimira Iljiče Lenina považovala za člena strany „každého, kdo uznává její program a kdo stranu podporuje osobní účastí v jedné ze stranických organizací.“ Julij Osipovič Martov zastával na druhé straně názor, že členem strany je „každý, kdo přijme její program, podpoří ji materiálními prostředky a pravidelně jí poskytuje osobní pomoc pod vedením jedné z jejích organizací.“

Strana se rozděluje

Zdánlivě malý rozdíl nakonec vedl k rozkolu. Leninovo pojetí dává do popředí aktivní účast na činnostech strany a zdůrazňuje, jak důležité je její budování. Martov naopak podporoval určitou strukturu, v jejímž rámci jsou řadoví členové vedeni místním stranickým předsednictvem a není od nich vyžadováno absolutní podřízení zájmům strany. Jak uvádí encyklopedie britannica.com, Lenin se pokusil omezit členství ve straně na profesionální revolucionáře, zatímco Martovova koncepce podporovala budování strany podle západoevropského modelu.

Při hlasování o členství v RSDDS došlo k ostrým výměnám názorů. Skupina pod Martovovým vedením nakonec z tohoto klání vyšla vítězně. Pro Leninovu koncepci hlasovalo pouze 22 delegátů, zatímco Martov získal pro své pojetí 28 hlasů. Jeden ze zástupců se hlasování zdržel.  

Toto klíčové hlasování zapříčinilo postupný rozpad RSDDS na několik frakcí. Na jedné straně stáli Leninovi příznivci, kteří podporovali koncepci strany jako profesionální a revolucionářské. Druhé křídlo zastupovali stoupenci Martova, jež chtěli RSDDS budovat po vzoru západoevropských sociálně-demokratických stran. S Martovovým pojetím se ztotožňovala velká většina členů RSDDS.     

Odkud se tedy vzali „bolševici“ a „menševici“? 

Co toto rozdělení původně znamenalo z pohledu členství ve straně už víme. Stále zůstává nezodpovězené, jak se obě frakce dostaly konkrétně ke svým pojmenováním, tj. bolševikům a menševikům. Kde měl Lenin nakonec tu svou většinu?

Jedním z důležitých účastníků II. sjezdu RSDDS byli i zástupci ruské sociálně-demokratické organizace Bund, jinak také známé jako Všeobecný dělnický židovský svaz v Litvě, Polsku a Rusku. Delegáti Bundu si v průběhu jednání nárokovali uznání jako jediného představitele židovských dělníků v Rusku. K tomu ovšem nedošlo, protože RSDDS odmítala rozdělovat dělníky do stranických organizacích podle národnosti. Stranické organizace se totiž dělili podle zeměpisné polohy, nikoliv podle jazyků či národů. Pět zástupců Bundu v reakci na odmítnutí opustilo sjezd.

Naštěstí pro Lenina, v průběhu londýnských jednání došlo také k výběru organizace, jež bude RSDDS v budoucnosti zastupovat v zahraničí. Do té doby existovala dvě konkurenční uskupení, Zahraniční liga ruské revoluční sociální-demokracie a Zahraniční svaz ruských sociálních demokratů. Delegáti se rozhodli, že výhradním zástupcem RSDDS mimo Rusko bude Zahraniční liga, načež dva delegáti Zahraničního svazu ze sjezdu na protest odcestovali.

Tímto způsobem získalo Leninovo křídlo nakonec většinu. Sedm uražených delegátů znamenalo sedm hlasů méně proti Leninovi. Při následném hlasování o členech vedoucích orgánů strany, tj. ústředního výboru strany, ústředních orgánů, stranické rady, a i redakce časopisu Jiskra, se Leninovým příznivcům podařilo prosadit své zástupce a získat v nich většinu. Začalo se jim proto říkat bolševici, kdežto Martovovým spojencům menševici.

Vstupte do diskuze (2)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Ford svolává 550 tisíc vozů k opravě. Zaparkované auto se může rozjet

19.07.2018 08:27 Detroit - Kvůli vážnému problému s řadicí pákou svolává Ford Motor v Severní Americe zhruba 550…

Civilizace stojí před zásadní volbou, varuje akademik. Navrhuje radikální…

19.07.2018 00:01 NÁZOR - Davy demonstrantů, které minulý týden konfrontovaly amerického prezidenta Donalda Trumpa…

Samsung chystá mobil se sklopným displejem? Půjde složit na polovinu jako…

18.07.2018 22:14 Soul - Samsung Electronics hodlá začátkem příštího roku uvést na trh chytrý telefon se sklopným…

Trump uvaluje cla díky zákonu z roku 1962. Kongres to chce zarazit

18.07.2018 21:47 Washington - V Kongresu USA roste nespokojenost s tím, že se administrativa prezidenta Donalda…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Byznysu

reklama
reklama